Mladá herečka: Je fajn si vyzkoušet být fúrií

Jméno Andrey Špakové se ve Vyškově pojí s její nejvýznamnější divadelní rolí, kterou byla hlavní postava Yermy ve hře Divadla Haná Pláňka. Diváci ji mohli vidět i v několika dalších představeních souboru. Teď si mladá herečka dává pauzu. Autor: DENÍK/ Martin Zavřel

18.1.2013 08:56


Vyškov - /MLADÉ TALENTY VYŠKOVSKA/ Jako malá se chvíli věnovala country tancům, dělala keramiku, plavala, ale daleko víc jí učarovala kytara a v posledních pěti letech také divadlo. Diváci ji naposledy mohli vidět v její největší roli. Tou byla Yerma v představení Pláňka vyškovského Divadla Haná. A teď se dvacetiletá studentka Andrea Špaková představuje v pravidelném seriálu Vyškovského deníku Rovnosti Mladé talenty.
Na prknech, která znamenají svět, se poprvé objevila v patnácti letech. „Chtěla jsem být hodně slavná," uvádí Špaková se smíchem důvod, proč se dala k divadlu. Nebyl však jediný. „Asi jako každého, kdo se ubírá tímto směrem, mě lákalo vyzkoušet si být aspoň na chvíli někým jiným," pokračuje dívka.
Křovím to začalo
A tak jako každý herec, i ona zpočátku dostávala jen malé role. „Začínala jsem jako křoví. Ale ani to není jednoduché, i tam se toho dá dost zkazit," vzpomíná mladá členka vyškovského ochotnického divadla.
Na konci loňského roku zazářila v poslední nastudované dramatické hře souboru jako hlavní hrdinka. „Postava Yermy byla velmi komplikovaná. Ani nevím, proč jsem ji dostala právě já. Jde o postavu určenou pro mladou ženu, tak asi proto. Byla to hodně složitá role. Ze zkoušek jsem chodila vyčerpaná fyzicky i psychicky. A dalo by se říct, že mě také svým způsobem poznamenala. Hlavní dějovou linkou hry je téma ženy, která touží po dítěti, ale nemůže ho mít. Nikdy dřív jsem se takovými věcmi nezabývala nebo spíš jsem se na ně dívala jinak. Díky Yermě se můj pohled stal dospělejší," je přesvědčená Špaková.
Podle svých slov nikdy nebyla obzvlášť velkou bojovnicí nebo rebelkou. „V tomhle mě Yerma také změnila. Sice to asi není příliš vidět, ale je to tak," směje se studentka, která za sebou má hlavně menší divadelní role.
Kromě Pláňky si například zahrála ve Strakonickém dudákovi, Polské krvi, ve hře Ze života hmyzu nebo v konverzační situační komedii 1+1=3. „Nejoblíbenější byla asi postava Mary v poslední jmenované hře. Nebyla to velká role, ale hodně mě bavila. S Yermou se nedá porovnávat, každá byla úplně jiná. Mary byla rázná manželka, která si dokázala na svého muže pěkně došlápnout. Vyzkoušela jsem si, jaké to je, být fúrie," uvádí vyškovská herečka.
Důležitější než divadlo je pro ni ale momentálně studium. „Studuji první ročník oboru mezinárodních studií a diplomacie na Vysoké škole ekonomické v Praze. Tím, že jsem se na ni dostala, se mi převrátil celý život vzhůru nohama. Všechno je nové. Právě teď mám první, hodně náročné zkouškové období a na divadlo upřímně skoro nemyslím," přiznává vysokoškolačka.
Jestli ji diváci ještě někdy na divadelních prknech ve Vyškově uvidí, proto nedokáže říct. „Teď si chci určitě dát přestávku. Když se mě režisér Divadla Haná František Vlach ptal, jestli se mnou může počítat pro další představení, nedostal kladnou odpověď. Sice jsem chtěla být slavná, ale teď je pro mě nejdůležitější škola," říká s úsměvem Špaková, kterou by teď zlákalo zřejmě jen nějaké absurdní drama. „To je mým snem. Ale v tomto žánru není moc ženských rolí, takže to asi nevyjde," myslí si a radí režisérům, jak ji ke hraní přivábit.
Až dostuduje, chtěla by se věnovat cestování, které je jejím velkým koníčkem. „Doteď jsem toho moc nenacestovala, nejdál jsem byla ve Skotsku. Ale můžu říct, že jsem si ho zamilovala. Mentalita lidí je tam podobná jako u nás, jsou milí. Na rozdíl třeba od Francouzů," kroutí hlavou hrdá obyvatelka vyškovských Dědic.
Poznávání kultur
Jejím snem je podívat se do Malajsie. „Jde o úplně jinou kulturu, než je u nás. A co jsem slyšela, jsou tam hodně spokojení lidé. Ráda bych zemi poznala a také jí alespoň trošku nasákla. Právě proto jsem si vybrala takový obor, který teď studuji. Ráda bych cestovala při práci a pracovala při cestování," naznačuje Špaková, jakým směrem by se chtěla dál ubírat.
Když zrovna nehraje divadlo nebo se neučí na zkoušky, relaxuje při hře na kytaru. „Jde o jednu z mnoha zálib, která mi vydržela dodneška. V podstatě jsem samouk. Měla jsem soukromé hodiny, ale učitelka otěhotněla. Půl roku jsem chodila na základní uměleckou školu, ale tam mě to nebavilo. Ale dodnes hraji na kytaru velmi ráda," zakončuje všestranná mladá studentka.