Historie : Založení spolku

Jako po tuhé mrazivé zimě nastane jaro a zárodky v zemi dřímavší pod vplyvem jarního slunce neodolatelnou sílou kůru země prorazivše k světlu a vzduchu se derou, tak i národ náš po mrtvém tichu období od roku 1850 do roku 1860 probudil se z tuhého spánku k novému životu. Netušený předtím život propukl na všech stranách, netušené myšlenky začaly hýbati veškerými vrstvami národa našeho - národní ruch v prvních letech šedesátých vzpomíná na ono "jaro národů" jako na krásnou báji. V oné požehnané době plné svatého nadšení pro věc našeho drahého národa a jeho odvěká práva , plné nezištného zápalu pro vše, co dobré a šlechetné, položeny základy k oné mohutné organisaci spolkové, která jako by dotknutím kouzelného proutku země koruny svatováclavské pokryla nesčíslnými spolky všeho druhu…

Založení českého čtenářského a pěveckého spolku Hané ve Vyškově souvisí v mnohém s vlnou národního nadšení po vydání Říjnového diplomu v r. 1860. Vyškov měl tehdy německou správu (od 70. let 17. století). Drobní řemeslníci se sdružovali v tzv. "slovanské" straně a scházeli se s venkovskými vlastenci v hostinci U zlatého lva (dnes cukrárna). Iniciativa k prvním českým akcím ve Vyškově přicházela právě z těchto kruhů. Z popudu švábenického děkana Pottinga- Persinga, bohdalického šlechtice Michala Mannera, faráře dr. Fr. X. Škorpíka, dědického mlynáře Aloise Klevety aj. došlo ve Vyškově 26. května 1863 k první české veřejné schůzi. Tato schůze byla nejen podnětem k založení českého hospodářského spolku, ale měla vliv na další život české společnosti ve Vyškově. Ve stejném roce dvakrát ve Vyškově vystoupil bučovický čtenářsko - pěvecký spolek Hvězda (zal. 1862) a jak píše kronikář Strnad: zpěv její rozehřál vyškovské obecenstvo tak, že zatoužilo po vlastním zpěváckém spolku. Ještě větší odezvu měly slavnosti k 1000. výročí příchodu Cyrila a Metoděje na Moravu, které byly pořádány v Brně ve dnech 23. - 25. srpna 1863. Vyškované se slavnosti zúčastnili s vlastním praporem s nápisem Haná. Po tomto se sešli vyškovští vlastenci 4. září 1863 v hostinci U zlatého lva a zvolili přípravný výbor k založení čtenářského a pěveckého spolku a k vypracování jeho stanov. Předsedou byl zvolen mlynář Jan Špatinka, místopředsedou Matěj Sedláček, jednatelem nosálovický nadučitel Jan Vlastimil Stejskal. Prozatimní výbor vypracoval stanovy (pravděpodobně podle stanov bučovické Hvězdy) a předložil je 15. listopadu 1863 c. k. okresnímu úřadu s touto žádostí o potvrzení: Zkušenost učí, že čtením se člověk vzdělává a zpěvem srdce jeho šlechtí. Z ohledu toho, aby tato vzdělanost se v zdejším městě a okolí rozšířila a zmohla, usneslo se více obyvatelů na tom, zaříditi čtenářsko-zpěvácký spolek a předkládají stanovy ke schválení. Mezitím, co se očekávalo schválení stanov, Josef Hon poskytl ve svém domě bezplatně místnost, kde učitel Matěj Sedláček vedl mužský pěvecký sbor a již 10. ledna 1864 s ním poprvé vystoupil U zlaté Prahy ( dříve lékárna, dnes opět lékárna U černého orla) na pěvecko - deklamatorní a hudební zábavě. Jakmile byly schváleny stanovy spolku (31. března 1864), svolala se 20. dubna 1864 valná hromada, na které se přihlásilo celkem 136 členů a na které byl zvolen první výbor. Ten předplatil řadu časopisů, založil spolkovou knihovnu a podporoval pěvecký sbor.

Sídlo měl spolek od svého založení v Patrmanově hostinci U zlaté Prahy, ale členů neustále přibývalo, tak prostory brzy nestačily. 24. července 1864 se spolek přestěhoval do Šimkova domu U zlatého orla ( zadní část radnice), ve kterém užíval prostor až do června 1866. V den stěhování byl přenesen do nových místností spolkový prapor. Při příležitosti jeho svěcení (11. září 1864) byla uspořádána velkolepá slavnost, na které kromě Hané účinkovala i bučovická Hvězda a sbor zpěváků z brněnské Besedy, a kde se poprvé ve Vyškově beseda veřejně tancovala.

Celnove z roku 1864

Besedy nadále Haná pořádala na různých místech v okrese i mimo něj (v Přerově, Hrádku, Ivanovicích, Lulči…). V lednu 1865 byla ve Vyškově při příležitosti oslav říjnového císařského patentu pozvána k spoluúčinkování i brněnská Beseda.

Tento rok byl pro spolek i jinak důležitý. Došlo v něm z popudu tehdejšího okr. hejtmana Noska a měšťana Jana Navrátila ke zřízení Družstva přátel ochotnického divadla (úvahy o něm vznikaly už na jaře 1864, kdy ve Vyškově hostovala prostějovská Štanderova divadelní společnost). Za tehdejších poměrů to nebylo nic snadného. První příznivci divadla bojovali s nemalými obtížemi. Především tu byl nedostatek hereček - hraní bylo bráno jako něco nečestného, něco, co ubíralo na dobré pověsti První gardedáma našeho och. Divadla paní Navrátilová…vypravuje, jakých bojů zakusila, než přemluvila rodiče, aby nechali své dcerušky hráti divadlo a jak každou z účastněných dam po zkouškách a po představeních domů doprovoditi musela. Když ale po několikátém představení spozorováno, že výkony slečen L. Honové a M. Měřínských s velkou pochvalou byly přijaty, nedělaly se již ze strany krásného pohlaví, jak tatínků a maminek takové těžkosti. Ještě horší to bylo s jevištěm, museli se spokojit jen se čtyřmi kozlíky a několika deskami, bílá plachta natažená na ráhno představovala oponu…Hned po prvním představení se uvažovalo o vybudování pořádného jeviště, což se uskutečnilo za necelého půl roku. Hmotnou podporu získalo divadlo především od Michala z Mannerů (1 ze spoluzakladatelů Hané) a měšťana Jana Navrátila, který zapůjčil 800 zlatých (vrátily se mu za necelých pět let z výtěžků divadelních představení). Za takto získané peníze byly pořízeny nejnutnější dekorace, kostýmy, knihy a jiné rekvizity.

První přestavení se uskutečnilo dne 17. listopadu 1865, na programech stálo: První pokus. Ochotníci ve Vyškově hrají poprvé dne 17. listopadu 1865. I. Proslov, II. Návštěva z města, veselohra v 1 jednání, III. Klobouk, veselohra v 1 jednání. Vstupné volné. Na tehdejší skromné divadelní obecenstvo bylo představení přijato velmi dobře. V Nástinu dějin českého divadla ve Vyškově se píše, že již půl hodiny před představením byly místnosti přeplněné a dav lidí stál před domem. V průběhu představení prý nikdo nehlesl a všichni s hrobovým napětím vyslechli oba kusy. Po představení byla provedena sbírka na nové jeviště. Toto představení bylo bezplatné, teprve od druhého představení (1. 12. 1865, Raymanova fraška Vyhrané panství) se vybíralo vstupné. I tentokrát byla hra úspěšná, a proto se hrálo ve čtrnáctidenních intervalech, do 24. března 1866 bylo sehráno 11 kusů. Zvlášť slavnostní byl z 2. dubna, jehož výtěžek přispěl na stavbu Národního divadla v Praze. Účast diváků byla tak veliká, že se představení muselo ještě ten samý den opakovat.